Transplantace ledvin

Pokud se nacházíte v konečnémstádiu onemocnění, tedy pokud Vaše ledviny již nedokáží vůbec pracovat, je zapotřebí zahájit léčbu, která funkci ledvin nahrazuje – dialýzu nebo transplantaci ledvin.

Po transplantaci ledvin nový orgán přebírá funkci poškozených ledvin. Z různých důvodů (nedostatek dárců, náročnost transplantace a zdravotní stav příjemce atd.) může být jen málo pacientů léčeno transplantací ledvin.

Transplantace ledvin je procedura, při níž se umístí zdravá ledvina od jiné osoby (dárce) do vašeho těla. Darovaná ledvina nahradí činnost vašich dvou ledvin poté, co selhaly. Úspěšná transplantace vrátí funkci ledvin téměř do normálu a osvobodí pacienta od nutnosti dialýzy. Transplantace ledvin ale není všemocná. Po zbytek života budete muset brát léky a pravidelně navštěvovat svého lékaře.

Jak se provádí operace

Chirurg umístí novou ledvinu do spodní části břišní dutiny a spojí tepnu a žílu transplantované ledviny s vaší tepnou a žílou. Vaše krev proudí do darované ledviny, která vytváří moč, stejně jako to dělaly vaše vlastní ledviny, když byly zdravé. Nová ledvina může začít pracovat ihned, nebo může trvat až několik týdnů než začne tvořit moč. Pokud vaše vlastní ledviny nezpůsobí infekci nebo vysoký krevní tlak, jsou ponechány ve vašem těle.

Jak najít ledvinu pro transplantaci

Ledvinu můžete (jako její příjemce) obdržet od člena vaší rodiny (žijícího, příbuzného dárce), od člověka, který v poslední době zemřel (zemřelého dárce), případně od partnera nebo velmi blízkého přítele (žijícího, nepříbuzného dárce).

Pokud nemáte žijícího dárce, jste umístěn na čekací listinu na ledviny od zemřelého dárce. Doba čekání na ledviny od zemřelého dárce může být i několik let.

Jak se vyhnout odmítnutí transplantované ledviny

Váš imunitní systém Vás chrání před nemocemi tím, že napadne cokoliv, co rozezná jako nepřirozenou součást vašeho těla. Takže pak se mu zdají „cizí“. Tento útok se nazývá rejekce. Ne každá ledvina je pro vaše tělo vhodná – dárce i příjemce se musí dostatečně shodovat.

Proces přidělování orgánů se může v různých zemích lišit. Obecně platí, že některé národní nebo mezinárodní instituce jsou odpovědné za přidělování orgánů od zemřelých dárců, zatímco transplantace od žijících dárců je celá řízena transplantačním týmem, který se stará o příjemce. Bez ohledu na to, kdo rozhoduje o použitelnosti darovaného orgánu pro určitého příjemce, bude bráno v potaz několik faktorů ovlivňujících shodu dárce s potenciálními příjemci. Tyto faktory pomáhají předpovědět, zda váš imunitní systém přijme nebo odmítne novou ledvinu.

• Krevní skupina. Vaše krevní skupina (A, B, AB nebo 0) musí být v souladu s krevní skupinou dárce. Toto je nejdůležitější faktor shody.
• Lidské leukocytární antigeny (antigeny HLA). Vaše buňky nesou na svém povrchu šest důležitých HLA antigenů, tři od každého z rodičů. Rodinní příslušníci budou mít s největší pravděpodobností perfektní shodu. Pokud máte shodnou krevní skupinu a další testy jsou negativní, tak se dá ledvina použít i když se HLA dokonale neshodují.
• Křížová zkouška antigenů s protilátkami. Jako poslední se provádí křížová zkouška. Malý vzorek krve se smíchá se vzorkem krve dárce orgánu ve zkumavce, aby se zjistilo, zda (ne)reagují. Pokud nedojde k žádné reakci, výsledek se nazývá negativní křížová zkouška a transplantace může pokračovat.

Čím lépe je nová ledvina přijata v těle, tím méně je pravděpodobné, že ji váš imunitní systém odmítne. Budete proto muset po zbytek života brát speciální léky (imunosupresiva) pro potlačení vašeho imunitního systému.

Komplikace

Stav po transplantaci ledvin je nejblíže k tomu, čemu říkáme uzdravení. Avšak vaše tělo může bez ohledu na to, jak dobrá je shoda mezi dárcem a příjemcem, novou ledvinu odmítnout. Častou příčinou odmítnutí je, že příjemce nebere léky podle předpisu. Váš lékař vám bude podávat léky zvané imunosupresiva, které brání vašemu imunitnímu systému útočit na nové ledviny. Tomuto útoku říkáme odmítnutí (rejekce). Budete muset brát imunosupresiva každý den tak dlouho, dokud bude transplantovaná ledvina funkční. Někdy však i tyto léky nezabrání vašemu tělu v odmítnutí nové ledviny. Pokud tato situace nastane, budete se muset vrátit k vhodné formě dialýzy a případně vyčkat na další transplantaci.

Imunosupresiva

Nežádoucí účinky imunosupresiv. Pravidelné podávání imunosupresiv je nezbytné pro „přežití“ nové ledviny. Tyto léky v první řadě umožňují provést transplantaci. Ale i imunosupresiva mohou mít nežádoucí účinky. Váš transplantační tým vám poradí, jak můžete přispět k zamezení nebo snížení vedlejších účinků.

Imunosupresiva fungují tak, že snižují činnost buněk imunitního systému. Tyto léky váš imunitní systém částečně oslabí – v závislosti na dávce. Zejména během prvních měsíců po transplantaci je zapotřebí podávat vyšší dávky imunosupresiv. V této době je vysoké riziko infekce, proto je zapotřebí přesně dodržovat všechny pokyny vašeho lékaře, aby se zabránilo komplikacím.

S léčbou imunosupresivy jsou spojena i další rizika, například zvýšená citlivost kůže vůči slunečnímu záření. Přečtěte si příbalový leták vašich léků a případně konzultujte se svým ošetřujícím lékařem.

Jak můžete částečně zabránit nežádoucím účinky imunosupresiv?

Riziko infekce můžete snížit dodržováním následujících zásad:

• Při osobní hygieně postupujte pečlivě podle pokynů svého transplantačního týmu!
• Předcházejte poraněním při stříhání nehtů!
• Noste rukavice při zahradničení, protože zemina obsahuje mnoho bakterií (některé jsou nebezpečné jen u osob se sníženou imunitou)!

Chcete-li snížit riziko dlouhodobých komplikací, zvažte následující rady:

• Sportujte! Pravidelné tělesné cvičení pomáhá při prevenci diabetu, kardiovaskulárních onemocnění a osteoporózy.
• Chraňte se před slunečním zářením – prevence rakoviny kůže!